Diváci o Bouři

Na veřejných generálkách a v prvních představeních jsme žádali diváky o zaslání jejich názoru. Potěšily nás. Uvádíme je v plném znění, bez zveřejnění jmen.

7.11. 2022

Vážený pane režisére, 

v pátek jsme byly s dcerou a vnučkou na představení Bouře, které jste režíroval. (Jen pro zajimavost uvádím, že vybírala vnučka, která Bouři viděla asi před měsícem v londýnském Globu a zajímal ji rozdíl v nastudování).

Přiznám se, že jsem ve zlínském divadle dlouho nebyla, po cca 20 letech jsem se do Zlína vrátila z Prahy a nabídka tamních divadel mne "zmlsala". Navíc ve zlínském divadle jsem byla naposledy v době, která asi nepatřila k vrcholu, takže potřeba jít ve Zlíně do divadla byla nevelká. 

O to víc jsem byla nadšená během pátečního večera. 

Velmi jsem oceňovala široké spektrum Vašich režijních nápadů, báječné propojení pohybové stránky s hereckou akcí, nadchla mne i práce s hudbou a zvuky (např. souboj vyjádřený kytarami!). Také (nejen!) herecké výkony byly výborné - jak představitel Prospera Marek Příkazký, tak Ariel Tamary Kotrbové nebo dvojice Mirandy a Ferdinanda v podání Milany Gorské a Adama Kořána, ale i všichni ostatní! 

Dojmů a režijních nápadů bylo v představení tolik, že se mi chce vidět to znovu - bez pochyby bych si "vychutnala" mnohé z nich víc, možná mi i nějaký unikl! 

Vždyť oč minimalističtější byla scéna, o to víc tam bylo pohybových, zvukových či výrazových podnětů. Jedním slovem SKVĚLÉ!A ve srovnání s mnoha pražskými soubory musím tady ocenit i jevištní mluvu, srozumitelnou výslovnost - naposledy jsem ji tak snad vnímala, ještě když v ND hrával Jan Tříska! 

Vážený pane režisére, nejsem divadelní odborník, jen milovnice dobrého divadla, takže mé vyjádření přijměte prosím shovívavě, byla bych ale ráda, kdyby Vám udělalo radost...

S přáním radosti z tvorby dalších skvělých představení

19.10.2022

Dobrý den, 

minulý čtvrtek jsem byla na zkoušce Bouře. Nevím odkud začít, protože jsem doteď plná pocitů. Celkově mě inscenace velmi zaujala. Když jsem to pozorovala, měla jsem pocit, že chci být součástí, a že muselo být strašně zajímavé stát u zrodu. Je to určitě něco, co by měl člověk vidět víckrát, a věřím, že se diváci budou vracet, protože jak řekl Gustav - nevěděla jsem, kam se dívat dřív. Nápad s kytarami je úžasný a vůbec by mi nevadilo, kdyby těchto momentů bylo víc. Absolutně jsem si zamilovala Milanu. Byla přesvědčivá a zároveň tak přirozená. Všechny pohybové části byly úchvatné. Mou oblíbenou částí jsou ale stejně polena.

Také se mi líbí nápad zapojit neherce. Bohužel to bylo občas poznat a byli zastíněni uměním ,,profíků''. Dost jsem se ztrácela ve jménech, ale to není chyba inscenace, nýbrž moje (aspoň to diváka donutí přijít zase).

Když to shrnu, nic podobného jsem ještě neviděla. Je to nový styl, nový způsob, ale velmi se mi líbí. Debata po představení je moc dobrý nápad a myslím, že má potenciál. Klidně bych něco podobného zavedla i u jiných inscenací. Divákovi to ukáže představení ještě z jiného úhlu.

Těším se, až se přijdu podívat na reprízu a přeji hodně úspěchů.

Děkuji za kulturní zážitek.  

5. 11. 2022

Dobrý den.
Tohle je svědectví hry Bouře od Williama Shakespeara zahrána Studiem Z. Vyslechněte si mě.

Kulisy, technika a osvětlení nešlo udělat lépe.

Z aktu se železnými tyči mi naskakovala husí kůže. Musel jsem si rukou zaklapnout moji otevřenou pusu.Kousky všech herců byly tak vtipné! Shakespeare povídal příběh, ale oni bavili diváky. Herci podali profesionální výkon. Jediné, co bych jim asi tak vytkl byla nesrozumitelnost jejich řeči při scénách, kdy mluvili víc než dva..

Celé hraní bylo tak kreativně udělané. Nikdy jste nevěděli, co se stane dál. Musel jste být detektiv, abyste předpověděl jejich další kousek. I využití kulis bylo fenomenální. Samotný "jakoby odpad" se dokázal zakomponovat do scény, že tvořil a dělal dál hrací prostor...

Marek Příkazký byl basskytarové eso. Jeho moudro, proslov a úplné zakončení mě vyrvalo celé srdce z těla. Ten pocit se lze vyjádřit jen anglicismem; violated

Po tom ŠÍLENÉM finále jsem se šel vybrečet na záchod. Bylo to poprvé, co jsem brečel nádherou. Cestou k autu jsem se celý třepal a škubal se. Musel jsem si silou vůle držet čelist, abych si nezničil zuby. Nastoupil jsem do auta pořád se třesouc. Šok pominul až po 300 metrech vzdálenosti mezi mnou a místem činu.

Nechci to vidět znovu. Jednou mi to stačí.Bouře, zahrána Studiem Z, byl ten nejmocnější emocionální zážitek mého života. Bez nadsázky.Díky.

P.S.P.S. - Ok možná s trochou nadsázky, ale definitivně jeden z top zážitků. Bylo to fakt šílené.

20. 10. 2022

Ahoj pane řediteli :), 

slíbila jsem, že Ti napíšu zpětnou vazbu na předpremiéru "Bouře". Dříve jsem to nestihla, cosi je toho hodně.Každopádně, skvělé, narvané nápadama, akční, rozhýbané a také herecky parárdní. Originální dílo!

Bylo vidět, že jste to rodili společně a bavilo vás to. Evidentně dostal každý prostor k tvoření, tím pádem tam byla jasná společná linka, která podržela i místa ještě nepropracovaná. :).

Co se týká rekvizit, tak určitě lano, igelity, živá basa, duše z pneumatik /jednak jako duše a jednak slavnostní oděv/Pohyb - klády a komplexní pohybová invence

Velmi se mi líbila Tamara, ta mladá dívka Milana, Jožka Koller a technikáři :).
A to píšu po týdnu, kdy jsem už prošla jinými vjemy a kontakty :).

Měj se fajn a ať se daří.

14. 10. 2022

Dobrý den, pane Morávku,

děkuji za příležitost se zúčastnit první veřejné zkoušky. Byl to pro mě zážitek, který mi dává dost zabrat.

Představení bylo totiž dřina, jak už padlo při diskuzi, nejen pro herce, ale i pro diváka.

Takovou dávku impulzů k přemýšlení, vnímání, sledování, radosti, pozornosti jsem už dlouho nedostal a cením si toho.

Nejvíce zatím oceňuji Vaše režisérské hraní si. Líbily se mi Vaše hříčky, symboliky, které často nebyly jednoznačné a mohl si je divák vykládat, jak se mu zrovna chce. Z mého pohledu nebylo totiž nutné některé z nich úplně přesně vykládat, ale jen si je užívat.

Dále oceňuji klidnější pasáže, kde mohl divák vnímat jen očima a odpočívat. Naopak, když jsem se kochal očima a došlo i k mluvenému projevu, měl jsem osobně potíže zapnout poslech. Bavily mě i zvuky - rytmy i vyluzování různých jiných zvuků, např. při točení hadicí, husím krkem, nebo co to bylo.

Inscenace obsahovala tolik vjemů, že už jsem na konci zapomněl i na rozcvičku, která mě na začátku velmi pobavila a nachystala si mě na představení.

U některých herců bylo vidět, že se v tom teprve hledají a ještě si dostatečně nedotvořili způsoby, kterými by chtěli postavy charakterizovat. Myslím, že pro herce ta hra teprve začne, aspoň v to pevně doufám.

Určitě hercům, prosím, vyřiďte, že minimálně třetinu z nich nebylo občas slyšet, což bych od profesionálů a na malé scéně neočekával. Nešlo jen o jednotlivá slova, ale celé pasáže.

Bouři jsem neznal a ve finále je to i dobře, pač jsem mohl být nezatížený svými očekáváními. První čtvrtinu jsem hledal klíč, byl jsem stále ve střehu, ale věděl jsem, že mi ho dáte a dostanu se za pomyslné dveře poznání.

Jsem rád, že boj za lásku mezi dvěma mladými lidmi, a ve finále i láska člověka k člověku obecně, zvítězila nad vlastním egem a touhou po moci.

To by za pocity mohlo stačit. I když je jich mnohem víc a vydalo by to na diskuzní večer, např. ve Studiu Kroměříž...

A ještě subjektivnější poznámka, než byly všechny mé subjektivní poznámky výše - překvapil jste mě obsazením techniků. Kdybych je neznal, možná bych to ani nezaznamenal, protože působili přirozeně, nicméně mám k tomuto kroku úctu, ať už Váš záměr byl jakýkoli.

Jedno vím jistě - budu chtít vidět představení znovu.

Bude v něm totiž možné otevírat další a další dveře a na to se těším. Tohle představení není jen na jednu návštěvu.

Ještě jednou děkuji